QuadMania.cz

Máme spoustu přísloví na téma dvojic, třeba že ve dvou je to vždycky lepší, líp se/to táhne a tak dál. Znáte to, ne? A tedy i letní romantika má být ve dvou, protože dvojnásobný prožitek bude mnohem mnohem lepší. Jak se tohle dá převést na jízdu na čtyřkolce? No třeba tehdy, když máte dostatečně prostorný i výkonný stroj, musíte mít sebou prostě spolujezdce. Ideálně nějakou fešnou spolujezdkyni. Za tou svou jsem musel urazit nejdřív pořádný kus cesty. A jak jsem dorazil, tak rychle na další testování. 
Jak se bude řídit čtyřkolka netrénované drobné tmavovlásce? Kde to zjistit lépe než znovu na kruhovém objezdu. Tentokrát už za sucha má asistentka dostává instrukci "jezdi chvilku po kruháči a já udělám pár obrázků v pohybu. Až to bude stačit, tak zamávám, že stačí..". Najíždí tedy na kruháč, ale já nefotím, protože mi zrovna umřela baterie ve foťáku.

Tak tedy ona jezdí a jezdí a mne fakt nejde ze stařičké zrcadlovky ten vybitý akumulátor vyndat. Devatenáct nebo dvacet kol je podle mne nový rekord tachovského kruháče. No ale jaké to bylo? Krom nepříjemně zvídavých pohledů kolem jdoucích neutrpěla žádnou úhonu. Dokonce se i usmívá a ruce žádnou námahu necítí. Prý tohle zná třeba z vmíchávání smetany do svíčkové a dokonce se na mne stále dál hezky usmívá.

Dál zkoušíme výletní jízdu ve dvou. Znovu musím pochválit přídavnou sedačku s opěrkou zad. Měla by to být samozřejmost pro každého, kdo uvažuje o delším cestováním ve dvou. X8 má navíc sedačku spolujezdce trochu vyvýšenou a tak spolucestující nemusí pořád koukat jen do řidičovi helmy, ale v klidu muže sledovat dění kolem sebe. Nebo třeba fotit okolní krajinu nebo třeba i samotného jezdce. Ale tady bacha, ať řidič pořád vidí před sebe! 

Jako spolujezdci mi jízda vzadu ubíhá příjemně, není potřeba žádné křečovité svírání zadního rámu, strach z vypadnutí nemám. Dvouválec pořád ochotně jede dopředu, rozdíl jeden nebo dva cestovatelé nevnímám. Zkoušíme ve dvou i průjezd terénem. Trasa vede kolem dávno zapomenutého chrámu, který se před pár lety stal centrem pekla. Tedy ve filmovém provedení Zdeňka Trošky, kdy tu nejvyššího pekelníka ztvárnil sám bůh - tedy pěvecký bůh Karel :-)

Atmosféra místa i díky zbytkům kulis, totiž pomalovaném torzu zdí, je vážně zvláštní. Čtyřkolku jsme zaparkovali v kopřivách na místě někdejsího oltáře. Připouštím, že jsem měl malinko pocit rouhání, ale po pár záběrech nás vyhnal déšť. Asi zásah shůry. 
Děláme dál velký okruh po cestách bývalých hraničářů, prohlížíme třeba druhou největší jízdárnu v Evropě a spoustu jiných zajímavých míst, kterých má každé české zákoutí habaděj. X8 je příjemná společnice, ničím nám výlet nekomplikuje. Příjemná neděle ve dvou končí a musím vyrazit na cestu zpátky.