QuadMania.cz

Vraťme se na chvíli na začátek, když beru litr za řídítka je zřejmé, že se nejedná o žádného drobečka. Nálož komfortu, váhy, a majestátného překoňování, plní kritéria cestovatele a lehkotonážníka. U litru se očekává, že se nejvyšší rychlost nezastaví jen u dvojmístného čísla. Ani v nejdivočejším opiovém snu se hodnotám načrtnutým v litrovém Outlanderu a totožném litrovém Renegade, ani náhodou nepřiblíží všudypřítomná konkurence. Takže se odpoutejme od konkurence a očekávejme něco úplně jiného, živý motor s dvouválem od Rotaxe je napájen 21,5 litrovou nádrží. Žádná nejistota, rychlé reakce, výkon vystřelí okamžitě, pozor na ruce při nešetrném přidávání plynu, litřík rád ukazuje svou dominanci. Při nastartování se litr projevuje kultivovaným zvukem. Jakmile nechávám novinku stát a místě s nastartovaným motorem hned se ozývá chlazení, to je i na můj vkus dosti hlučné.

Displej, rychloupínací systém:

Novince nechybí nová palubní deska, kterou známe ze Spyderu. Přehledná, líbivá, ovladatelná. Plastové nosiče přinášejí rychloupínací systém možnosti přichycení zavazadel. Otočné zámky se starají o přichycení zavazadel divizí Can-Am. Symetrie přináší variabilnost rychloupínacích boxů, které se dají upevnit jak na přední platformě tak i vzadu.
Naše redakce využila testu rychloupínacího systému při záměně sedadla pro spolujezdce za malou schránku, která byla umístěna na předním nosiči. Po sejmutí sedačky, jednou rukou odcvakávám kruhové zajištění boxu a rychle přendavám kufřík na místo sedadla. Hned tam zapadl a nebýt sedačky ležící vedle 4kolky, snad by nikdo ani neřekl popel, že je na novince něco jinak. Plastový box seděl jako přikovaný, nepohl se ani o milimetr, jeho velkou výhodou bylo snadné odepnutí a držadlo.

Podvozek G2:

Podvozek se montuje do mašin už pár pátků, prověřený rám má své mouchy, které se vychytávají tak jak tomu je i u jiných modelových řad. Outlander MAX obsahuje přepracovanější přední ramena, oproti kráťasovi mají širší rozteče.
U ramen se pozměnil i chod kol, nyní se jejich chod přibližuje jakoby dozadu. Zadní ramena prošla také inovací. Celek podvozku leží na tlumičích Fox. Tyto tlumiče jsou rychle a snadno nastavitelné, nastavit je můžete s minimálním úsilím. Doladění už je perličkou, ale pro rychlou manipulaci v terénu si s tlumiči rozumím. Den strávený za řídítky cesťáka mi nabídl velmi rozmanitý terén, který se skládal snad ze všech povrchových nabídek. Jediné čemu jsem se v sychravém počasí vyhýbala, byla vodní hladina, i když je Max oplastován zdatně, nechtěla jsem se máčet ve studené vodě.
V sedle jsem se cítila pohodlně o tom žádná, jenže jak jen se mám vžít do pocitu pohupů a náklonů, které mašina nabízí. Při nájezdu do zatáčky se příď prohoupne, tep srdce se rozbuší na plus 300, jak jen se soustředit a nedostat infarkt? Pocitovka je přeháňkou na kterou se dá zvyknout, jenže to by chtělo za řídítky strávit víc než jen jeden den, na to den opravdu nestačí. K otestování podvozku je den adekvátní, přední Fox tlumiče bych pozměnila za trochu jiný model, inovovanější ramena chodí s přesností, celek podvozku mi po celý den blbnutí nabídl komfort velikána ohodnoceného značkou Can-Am.

Impozantní velikán není stavěn na motokrosové tratě, neztrácí tam glanc, ale tovární předurčení mašiny je cestovatelského charakteru. Do Rumunska, na Slapy a třeba i na chalupu za prací a co potom na sjezdovku. I když naložíte víkendovou výbavu, za záda si hodíte přítelkyni, tak se opravdu jen tak nestane, aby litrový agregát ztrácel dech. Dlouhán je situován tak aby oba jezdci měli dostatek pohodlí jak při žehlení terénu tak i při přejezdech po silnici. Samozřejmě, nic není dokonalé, při jízdě ve dvou v terénu se musí jízda přizpůsobit oběma jezdcům.
V terénu jsem si musela zvykat na nájezdy do zatáček, tam se ATV chovalo nervózněji nežli já. V trialových pasáží je dlouhán flexibilní, trakce mu nechybí, podvozek reaguje hned na jakoukoli změnu. Když cestovat tak ve dvou, přesednutí zpoza řídítek na sedadlo spolujezdce na papíře vypadá lehce, ale praxe už je jiná. Oči mi párkrát málem utekly, ona to není až taková hitparáda sedět na vyvýšeném křesle, ze kterého vidíte všechno tak trochu úplně jinak.
Nelze zabalit všechny ty cestovatelské myšlenky do jedné věty, je to něco co si každý musí prožít sám. Posilovač řízení otvírá ostřejší jízdu, výkon bijící v tepnách litrového Outlandera je neuvěřitelný, ale zároveň umí být krotkým, což je přínosné zejména při cestování a v trialových pasážích. 2013 je celkově kultivovanější a vstřícnější. Řízení subtilnějšího jezdece jen tak neutluče.

Největší novinkou pro rodinu Outlander MAX je přebudované sezení pro spolujezdce. BRP nazývá tento nový vývoj DPC. Tato nová sedačka je postavena, aby se spolujezdec cítil v naprostém pohodlí. Zadní část je zdánlivě širší než v předchozích letech, pro rok 2013 je spolujezdec opravdu hýčkán, menší odpružení zadní sedačky je znatelné, i náš mnohdy nevšímavý fotograf si liboval komfortu, který inovovaná sedačka nabídla. Sedačka se dá jedním zatáhnutím sejmout a na její místo se může nasadit jiná platforma, to jen v případě, že se nechcete tahat s prázdnou sedačkou za zády. Manipulace se sedačkou je při snímání i nandávání jednoduchá, až na samotnou váhu sedačky. Jak to tak bývá BRP sedačka pro spolujezdce je využitelná i jako sedátko u ohně, na rybách a jiné.

Cestovatelský Outlander dokonale sekunduje Renegadovi v jistém pohledu, na trati rozhodně ne… Novinka sebou nese všechny atributy dlouhána. Nepříjemné prohupy a štorcování po dvou bych vyřešila rozšířením. Ve dvou je novinka příjemná, místa je dost, ovladatelnost je taky přívětivá. Ještě bych doplnila druhou brzdovou páčku, ta mi chyběla. Manipulace se strojem se zlepšila nejen díky, vychytanějšímu podvozku. Otázkou je, zda li je podvozek opravdu tak vychytaný? Není proč se bát litrového velikána, tahle 4kolka umí jet krokem i se umí rozparádit, vše záleží na jezdci, komprese není až tak brutální.