QuadMania.cz

Na první pohled v člověku vyvolává Can-Am 1000 Outlander 6x6 pocity, které se dají diplomaticky popsat jako smíšené. Je velký, je strašně dlouhý, je široký a budí dojem, že ho dokáže řídit možná tak Tór. Ale jeho konstruktéři to dokázali zařídit tak, že jakmile si sednete za řídítka, ujedete asi tak 200 metrů abyste si ho oťukali, a jste s ním okamžitě kamarádi, zadní kola při jízdě někam zmizí a vy si drandíte jako s normální čtyřkolkou. A čím jedete rychleji, tím víc se musíte otáčet dozadu, abyste se ujistili, že tam to páté a šesté kolo od vozu fakt je.
Tenhle pracovní obr má tak dobré a příjemné jízdní vlastnosti, že je to až pozoruhodné. Výrobce samozřejmě uvádí - a je to zcela evidentní - že Outlander 1000 6x6 je veskrze pracovní stroj, není dělaný na víkendové řádění, ale na tvrdou práci na farmách a v lese. A já na to říkám velký kulový - právě dobré jízdní vlastnosti jsou na Can-Amu 6x6 to nejlepší. Vyrazit s Outlanderem pro dřevo, docela bych si to cestou tam dával….a měl bych přitom hubu od ucha k uchu.

Outlander 1000 6x6 je historicky vůbec první čtyřkolkou Can-Amu, která byla vyvinutá jinde, než v Kanadě. Outlander 1000 6x6 byl totiž vyvinutý v Evropě, konkrétně ve filiálce Can-Amu ve finském Rovaniemi, kde se také vyrábí. Z Finska koneckonců také vzešel hlavní popud pro jeho vývoj, jako stroje pro stahování a přepravu dřeva v nepřístupných severských oblastech, kam se nedostane auto, kde je traktor moc velký a čtyřkolka s vlekem už nestačí.
Zadání pro vývoj bylo zřejmé: čtyřkolková šestikolka byla dosud na trhu jenom jedna, Polaris Big Boss 6x6, takže šlo o to vyvinout stroj, který bude prostě lepší. Což je celkem mazané, protože kdybyste vyvíjeli něco, co nenabídne víc, než co už má konkurence, tak se vůbec nemusíte snažit.
Inženýři Can-Amu vzali jako základ Outlander 1000 4x4 G2, a v principu mu přidali jednu nápravu navíc. Rozvor tím prodloužili o 78,6 cm a celý stroj o víc jak metr, na celkových 3030 cm, takže nyní se na korbu z odolného plastu vejde celá europaleta a náklad o hmotnosti až 363 kg – víc, než uveze většina útévéček.

Dvouválec 976 ccm byl pro účely 6x6 lehce přepracovaný. Začněme parametry - 82 koní a 88 Nm. Pokud jedete bez nákladu, je to víc, než vlastně vůbec potřebujete. Ale tenhle nejvyšší výkon ve třídě zatraceně oceníte, když jedete plně naložení. Náklad s řidičem, 20.5 l paliva v nádrži a 45 kg na předním nosiči dělá půl tuny, samotný stroj váží dalších 515kg, na kouli můžete táhnout dalších 750 kg. Když si tohle znásobíte vynikající terénní prostupností a neuvěřitelnou stoupavostí šestikolky, víte, proč je dobře, že Can-Am 6x6 je litr.

Motor je pro větší krouťák při práci v terénu zpřevodován víc do pomala, stupeň Low je o 50% kratší než u Outlanderu 4x4, a muselo se zapracovat i na chlazení, protože při práci v terénu se chlazení náporem rovná často nule. Proto byla přeprogramována řídící jednotka ECU, aby ventilátor spínal častěji, a přibyly boční motorové plasty, které odvádějí horký vzduch od motoru dozadu, pryč od nohou jezdce. Konstruktéři si také vypůjčili účinnější přívody a odvody vzduchu z bahenního Outlanderu X mr pro lepší chlazení řemene variátoru. Snadno přístupný airbox je dvouprostorový pro lepší ochranu vnitřních dílů motoru. V první části se čistí vzduch „nahrubo“, v druhé části se vyčistí dočista do čista.

Základní formát pohonu je 6x4, jinými slovy čtyři zadní kola jsou poháněna permanentně. Už to je obrovská trakční síla, ale pokud je zapotřebí ještě více trakce, v režimu 6x6 připojí samosvorný přední diferenciál Visco-Lok QE přední kola automaticky, a ani to moc nezhorší jízdní vlastnosti při zatáčení. Namísto rozvodovek byly na obou zadních nápravách použity diferenciály pro snazší zatáčení, a mohu potvrdit, že manévrování s touhle šestikolkou je skutečně úžasně lehké.

Obě zadní nápravy jsou nezávisle zavěšené pomocí vlečných ramen TTI a ještě si můžete nastavit tuhost pružin do několika poloh. Zavěšení TTI má výhodu v tom, že kola při propérování chodí pouze nahoru a dolů, nemění rozchod jako třeba u tatrovek nebo u konkurence, takže nedochází k odírání pneumatiky při propérování. Stabilizátor je jen na poslední nápravě, a pro jízdu v terénu jej lze pouhým vytažením dvou závlaček a dvou čepů odpojit. Tím zadní kola získají větší svobodu pohybu a jsou v lepším kontaktu s terénem. A když pak vyjedete na silnici, na kterou bude mimochodem Can-Am 6x6 schválený na žlutých značkách jako nosič pracovních prostředků, tak si stabilizátor zase během pár vteřin připojíte a omezíte tím naklápění v zatáčkách pro bezpečnější jízdu. K otáčení na místě potřebujete víc místa než s normální čtyřkolkou, 9 metrů, ale podle údajů továrny je to i tak o celý metr míň, než u konkurenčního Big Bosse.

Zadní korba dává úplně nový význam slovu variabilita. S postranicemi funguje jako valník s objemem 372 litrů, když sundáte zadní čelo a obě bočnice (bez potřeby nářadí), vznikne plato. Do tohoto plata také můžete po stranách zastrkat klanice a dostanete slušně vysoký přepravník. Korba také slouží jako základna pro uchycení široké škály nejrůznějších přídavných zemědělských zařízení, můžete si na ní postavit nástavbu a z pod ní zabíjet srnky, pokud na to máte žaludek, anebo můžete celou prostřední část korby vytáhnout a pod ní se objeví 70 litrů dalšího prostoru.

První, co vás přitom napadne, je: tohle je přece normální babosed! Šest lidí a hurá těžit dřevo. Jenže varovných štítků, že právě tohleto nesmíte dělat, že nesmíte na stroji převážet žádné osoby, je na Can-Amu tolik, že pod nimi skoro není vidět ta šedivá, trochu fádní, i když praktická barva. Prostor uprostřed korby se ale dá využít třeba pro převoz písku, a Can-Am do něj vyvinul obrovský šuplík, do kterého můžete v pohodě uložit třeba motorovou pilu. A dostanete se k ní, i když je korba plně naložená, protože šuplík se dá po odklopení zadního krytu vytáhnout dozadu. Také korba je samozřejmě sklopná, při sklápění vám pomáhá mohutná plynokapalinová vzpěra.

Jízdní a manévrovací vlastnosti téhle šestikolky lze popsat jako velmi kultivované až přímo fenomenální. Druhou zadní nápravu při jízdě prakticky vůbec nevnímáte (bez nákladu zatáčky driftem, i na asfaltu. Stačí?). Poznáte jí ale ve stoupání, kde vám pomáhá dvojnásobným záběrem oproti čtyřkolce a podstatně zvýšenou podélnou stabilitou. Outlander 1000 6x6 vyjede doslova nesmysly, a ani přitom nemusíte používat svěrač, prostě si jen tak sedíte, dloubete se v nose a ledabyle šplháte do krpálů, o kterých jste si dosud mysleli, že tohle vyjet prostě nejde. Strach v očích tak mají jen ti, co vás při tom sledují a nevěří, že je něco takového vůbec možné. A pokud by se našel kopec dostatečně drzý na to, že by si s ním ani šest zabírajících pneumatik Carlisle neporadilo, vpředu je už ve standardní výbavě naviják RT30, s možností instalovat druhý naviják dozadu.

Jízdní vlastnosti se moc nezhorší ani s nákladem, všechno jde krásně řídit, žádné „hrnutí“ přední nápravy se nekoná, snad jen ty drifty si musíte odpustit. Největším pomocníkem v terénu je určitě posilovač řízení, u šestikolky doslova nepostradatelný. Posilovač DPS je „třírychlostní“, se senzorem rychlosti, a je doopravdy účinný a příjemný.
Při běžné jízdě v terénu po čase zjistíte, že v sedle furt jen sedíte a nemáte tendence vyvažovat stroj tělem jako čtyřkolku. Je to proto, že cítíte větší příčnou stabilitu, což je nejspíš dáno větší šířkou stroje oproti krátké verzi, zhruba o pět cenťáků.

Maximální rychlost otevřené verze je tachometrových 82 km/h, a je omezená elektronicky. Motor táhne plynule, nic najednou nikam nevyrazí splašeně dopředu a i v terénu se dá síla motoru ovládat zcela bezproblémově.
Čtyři kotoučové brzdy s dvoupístkovými třmeny brzdí i naložený stroj zcela dostatečně, a to je přitom vzadu brzděná pouze předposlední náprava.
Ke stroji jsou dodávány dva typy klíčků - s jedním jede Can-Am 82 km/h, s tím druhým 40. Ten druhý klíček ale nezahazujte, možná se vám bude hodit u verzí schválených na silnici.

Proč by člověk měl vůbec uvažovat tímhle šestikolovým směrem? Pro koho tahle věc vlastně je? V čem je tahle koncepce lepší, než klasická čtyřkolka s vozejkem? To máte takhle: pokud máte čtyřkolku opravdu na práci a využíváte jí denně a práce je furt víc a víc, tak se jednou dostanete do bodu, kdy už to věčné připojování a odpojování vleku, manipulace s vlekem, obtížné couvání, vyhýbání, délka soupravy a s ní spojené terénní schopnosti (nebo spíš neschopnosti) vás prostě začnou omezovat. Zkrátka tam, kde čtyřkolka s vlekem končí, tam začíná šestikolka.
Bavíme se samozřejmě o práci v takovém terénu a v takových podmínkách, které jsou za možnostmi aut nebo traktorů. Taky například vytahování lodí nebo vodních skútrů do příkrého kopce, nebo odklízení sněhu musí být s tímhle strojem doslova hračka.
Outlander 1000 6x6 je dražší než konkurence, ale také nabízí vyšší specifikace a lepší parametry. A přidaná hodnota v podobě vysoké variability korby, úžasné terénní prostupnosti (lepší než běžné čtyřkolky 4x4), vynikajících jízdních vlastností a příjemného a bezproblémového ovládání podle mě rozdíl v ceně zcela vyvažuje.