Třetí dějství XCC šampionátu tentokrát proběhl v Marisfeldu. Noc před závodem si na závodiště zasedl vytrvalý déšť. Ten přetrval až do ranních hodin, kde těsně po přejímkách ustal. I přes vytrvalé deště to trati prospělo a namísto polykání prachu a plácání se v bahně nás čekal kyprý podklad, který kostičkoval.
Hned po příjezdu do
Marisfeldu vystrákám 4kolku z vleku a jde se na přejímkuy Obrovské depo je tentokrát seřazené na jednom place, žádné kaskádovité rozdělení. Přejímky byly již tradičně ve velkém stanu propojeném s občerstvením, kde jsme si dali snídani a nechali si polepit helmu čipovými štítky. Ouha helmu jsem tak důkladně naleštila, že ani Okena nechtěla zabrat na odmaštění. Na konec se vše podařilo. Po úporném odmašťování.
Po přejímkách ustal nepříjemný déšť, který znepříjemňoval všem ranní pochůzky okolo karavanů. Zvuk XCC intra všechny jezdce donutil dát ruce nad hlavu a po odmávnutí se z
mrtvých startů vpouštěla jedna kategorie za druhou. Naše kategorie startuje až z poslední lajny, což není vůbec špatné, alespoň si můžeme prohlédnout jaký únikový manévr bude tím nejlepším.
Déšť s tratí udělal své, mazlavý povrch napomáhal dlouhým driftům, kterých na trati bylo habakuk. Zalehnout a pod plným se nechat vynést. Rozruch mezi naší kategorií udělal
Nico Richter, který Outlandera i přes jeho váhu a mohutnost posílal do razantních střetů a prvotřídních skoků na lavicích i mnohé sportovní 4kolky se mohly stydět za své poposkočení v porovnání se zelenou 4x4. Nico až na první pětici všem nadělil dvě kola. Druhá dojela
Ollie Roučková z Galaxy4bike Asp grou racing teamu, tentokrát sedlajíc Yamahu Raptora 700. Ten byl po zimním spánku dobře připraven na tuto rozbitou trať. Třetí dojel
Petr Koppe, který se v samém závěru rozjel jako tank, valil si to pro bronzové obodování.
Na stupních vítězů se setkala první pětice závodníků, všichni obdrželi ojedinělé poháry. Po našem se jedná o obrovské těžítko z kamene, do kterého je zapíchnut motokrosař.