Akce a cestování
Za teplem do Řecka, jak jinak než se čtyřkolkami
Text: Ollie Roučková | Datum: 27.12.2010 | Zobrazeno: 8729×
Sedím u Saara, popíjíme kafe, ládujem se cukrovím a kecáme o expedici v Řecku, ze které právě přijel. Saar je Izraelec žijící v Čechách, který se se čtyřkolkou snad narodil a jeho orientační smysl v terénu nemá konkurenci. Znám přes pět let, ale že je takový šílenec, to mi s otevřenou pusou došlo až při sledování hodinového videa a spousty fotek z expedice. Hned mě proto napadlo hodit na papír pár písmen:
Kapitoly článku
- Rozhovor se Saarem
- Kompletní fotogalerie
Proč sis vybral zrovna expedici v „neznámém“ Řecku?
Pro mě není Řecko neznámé, na jaře 2010 jsem absolvoval první řeckou expedici, kterou jsem pečlivě připravil a naplánoval od začátku až do konce. Mám sportovní kolku, což mi zúžilo pole výběru; v Rumunsku jsou haldy sněhu - tam se se sportkou moc nechytnete, Izrael je zas daleko - rozkládat 4kolku do letadla se mi nechtělo… Nebylo co řešit, jak po teplotní stránce, tak i po cenové bylo jasné, že jedeme do Řecka. Všude zima, mráz, náledí, sněhové kalamity a na to já nejsem, miluju teplo! Podle předpovědi počasí nás čekalo 12 dní teplotně okolo 20 stupňů Celsia.
Jak dlouho jsi tuhle expedici plánoval?
10 dní i s bukováním ubytka. Trasu máme najetou z minulé expedice, mapy Řecka mám všechny a představu, kam chceme jet, jsem měl už od prvního dne.
Kolika člennou expedici jsi vedl tentokrát? Bylo těžké v tomto ročním období zamluvit ubytování?
Jeli jsme dva, nikoho jiného jsem nesehnal, lidi z minulé expedice bohužel nemohli, moc práce nebo zkoušky ve škole... Nechtěl jsem čekat, než se ostatní rozhoupou, prostě jsem chtěl jezdit, ale ne ve sněhu! Sehnat ubytování není složité, v tomto ročním období je turistů poskromnu, všechny hotely jsem objednal po internetu. S Řeky se dá dobře jednat, jsou to milí lidi a nejen že nás brali do nejlepších restaurací v okolí, chtěli nám i prát oblečení nebo mýt čtyřkolky, dokonce ani to, že po 3 hvězdičkovém hotelu pobíháme jako prasátka (od hlavy až k patě bahno, bahno a zase jenom bahno) - nikomu to vůbec nevadilo, nikdo neřval, nikdo na nás špatně nekoukal… Bylo fajn se nebát, co se zas nebude komu líbit.
Vím, že ty jezdíš na Hondě 400, ale co sedlá tvůj kamarád?
Jasně, já mám Hondu 400, tak trošku veterána, ročník 2006, ale jezdí. Kamarád měl zbrusu novou Suzuki LTZ 400.
Jak tak koukám, vypadá to, že je Řecko spíš pro sportky, nebo ne?
Ne ne, to tedy není! V minulé expedici s námi byl kamarád sedlající Suzuki Kinquad 4x4 a nebylo na něm vidět znechucení ze sportkařských pojezdů. Dokonce s námi pojede i na jaře, už mi avizoval, že na něj nesmíme zapomenout! Vždycky, když byl nějaký brod, on se rochňal a nás vytahoval a navijákoval, jak jen mohl. Různorodost terénů je rozmanitá. V Řecku si najde to své prostě každá kolka, sportka i 4x4.
Může tedy do Řecka jet i začátečník?
Může, pokud má uspořádané sebevražedné myšlenky:) Po pravdě, Řecko je tvrdé, ale i pro začátečníky se tu najdou cesty. Hlavní je dobrá parta, ta vždy toho slabšího podrží a pomůže mu těžký terén překonat. Třeba kamarád má se čtyřkolkou roční zkušenost, dá se říct, že na LTZ 400 najezdil prdlajs, ale držel se statečně!
V tomto místě se do rozhovoru vmísil kamarád a dodal: Jezdil sem motocyklech mnoho let, takže nejsem opravdový začátečník. V některých situacích jsem se ale určitě bál. Nemusím skákání, ale miluju technické jízdy, takže to byla legrace. Zbožňoval jsem cesty v Řecku, tolik možností!
A jak jste vaše čtyřkolky do Řecka dostali?
Jednoduše auto a vlek, jenomže jsme nesehnali vlek dostatečně veliký, takže nezbylo nic jiného, než dát sportky do sendviče a postavit je na hrazdy. (Pozn. autorky: Tohle je Saarova specialita, on snad ani jinak 4kolky nepřepravuje:) Vypadalo to šíleně, nejelo se moc dobře, ale neměli jsme ani kam spěchat. Jeli jsme pomalu, na hranicích vše probíhalo dobře, nikde nebyl žádný problém. Cesta tam nám trvala 18 hodin (1800 km), cesta domů 24 hodin (2000 km), ale to jen kvůli špatnému počasí – sněhové bouře zuřily úplně všude.
No páni, 18 hodin za volantem! Kudy jste jeli?
Přes Slovensko, Maďarsko, Srbsko a Makedonii směr Řecko
Jak se na hranicích vlastně na čtyřkolky tváří? A co dálniční poplatky po cestě?
Ale jo, celníci mají čtyřkolky za atrakci. Při minulé expedici jsme měli pár problémů, ale z těch jsme se poučili a na všech hranicích jsme čekali maximálně 10 minut. Hraničáři s námi pokecali kam jedem a popřáli nám pěknou cestu, toť vše… Poplatky na dálnicích nejsou veliké, pár drobnejch a jede se, nejhorší je to v Řecku, tam se platí za každý metr dálnice.
Proč jste se v Řecku neustále přesunovali? Chtěli jste zkusit co nejvíc tras?
Už od začátku expedice jsme věděli, že se chceme podívat na víc míst. Chtěli jsme toho hlavně co nejvícvidět, zažít všechny možné terény a ochutnat místní speciality. Na prvním ubytku pod Olympem nám byla zima, po dvou dnech jsme jeli dál.
Afetos bylo naše druhé ubytování -rodinný baráček asi kilometr od moře. Tady byl dost nekonečného extrémního terénu, kameny, šutry, bugry... Dost jsme se při rychlejší jízdě vysťavili, ale ten terén za to stál! A když už bylo dost extrémních rychlostí, překonávali jsme akrobatické přejezdy kamenů na těžkých stezkách. Pěší turista ty kameny přeleze raz dva, ale co s kolkami??? A tak jsme vzali lana, jeden konec se přivázal ke kolce, druhý ke stromu a šplhalo se po kamenech! Docela sem se bál, že nám stroje spadnou do údolí, což by bylo pro smrtelné. Jako zarytý kolkář jsem ale nemohl dopustit, abychom šlapali pěšky!
Třetí a poslední ubyto bylo kousek od Athén – myslím, že se ta vesnice jmenovala Nea Makri. čekali jsme, že na nás bude doléhat městský ruch Athén. K našemu překvapení ale bylo ubytování umístěné mezi horami, takže stačilo najet na hřeben hory a zvesela se jezdilo, aniž by nás ruch velkoměsta otravoval. Navíc majitel hotelu nás do konce našeho pobytu doslova adoptoval. Nejen, že nás vozil všude, ale dal nám i vizitku, která nám otvírala dveře k nejlepším restauracím.
Brali jste si na expedici nějaké speciální vybavení, nebo jste vystačili s běžnou výbavou?
Nebrali jsme nic zvláštního, vzali jsme si jen nějaké náhradní díly, u kterých hrozilo opotřebování. Takže jsme vezli kupu nářadí, náhradní řetězovku, gumy.. Tak nějak jsme to sbalili, jako kdyby se jednalo o klasickou několikadenní vyjížďku u nás. Žádné speciality.
Zásoby jídla jsme třeba vůbec neřešili, Řecko je kolébkou žracích neřestí – maso, tzatziki, saláty, sladkosti!
Jedinou vychytávkou, kterou jsme řešili, byla GPS navigace. V minulé expedici jsme měli GARMIN navigaci, ta byla svým zpracováním dostačující, ale v dnešní době vymožeností jsme chtěli ještě něco lepšího. Načež kamarád dostal „chytrý telefon“ HTC Desire s GPS aplikací Everytrail, která sama zapisuje projetou trasy. A telefon nejen že zapisuje do puntíku každý váš přesun, ale to nejlepší je GPS focení - při občerstvovacích pauzách jsme prostě vyfotili panorama okolí a telefon obrázek chytře uložil přesně k místu, kde jsme zastavili! Plánovač trasy jsme doladili každý večer na hotelu u počítače, nejdřív jsme trasy ořezávali, ale pak už nás to nebavilo. Všechny trasy kamarád uložil na www.everytrail.com.
Jaké bys do těžkého řeckého terénu doporučil gumy?
Dá se říct, že dobré budou jakékoli s nižším profilem. Takové ty gumy do rychla na tratě. Ale i s hrabákama se tu neztratíš. Silnice jsme jen přejížděli, takže úbytek vzorku tu byl minimální. Jediné, kde se hoblují gumy, jsou rychlé tvrdé prašné cesty, ve kterých držíš kolku pořád ve smyku a pod plným.
Kolik kilometrů jste v Řecku dohromady ujeli?
Tak to se nějak přesně nedá spočítat, ale odhadem za 9 dní v sedle čtyřkoly to bylo asi 1100 kilometrů. Asi víš sama, že se nedá jezdit každá den stovka. Někdy si unavenější, někdy je zas náročnější terén a jindy se zasekneš na některé z pláží...
Takže když se teplota pohybovala nad 20 stupni, koupali jste se i v moři?
Teplo bylo příjemné, jen večer trochu pofukovalo, takže jsme většinou venku seděli v mikinách, ale ke koupání nakonec nedošlo. Celé dny jsme totiž jezdili a vraceli se až pozdě večer… Místo plavení jsme se tak raději cpali ovčím masem, souvlaki a tzatziki.
A jak na vás reagovala místní policie a vůbec lidi, které jste během expedice potkávali?
L
idi v Řecku, to jsou prostě miláčci! Taková pohostinnost se jen tak nevidí, málem jsem si přivezl ještě jednu manželku. Zastavili jsme se takhle jednou u odpočívadla kdesi v horách. Seděla tam partička chlapů, popíjeli rakiju a hned jsme se dali do řeči. No a než jsme se nadáli, už nám vnucovali dcery:) Já i kamarád máme manželky, takže z vdavek nic nebylo, ale i tak se s nimi kecalo dobře. Každý koho jsme v Řecku potkali, byl super.
A tamní policie??? Asi si budeš klepat na čelo, ale je to tak, několikrát jsme v horách potkali hlídky na motorkách. Vždy jeli dvě motorky a na každé motorce dva policajti. Po dlouhém tripu kdesi v pustině jsme se jednou zastavili na benzínce - jak jinak, než jako jedna velká koule bahna. Policie si nás prohlídla, a místo aby nám hubovali, žádali nás, ať jezdíme po zadních, že to chtějí vidět! I tenhle šok mě utvrdil v tom, že tahle země je pohádková.
Jak vychází pobyt v Řecku cenově? Bývalo tam draho, ale zasáhla je krize, čekala bych, že tam bude levněji než u nás…
Co se jídla týče, je to plus mínus stejné, benzín taky, ubytování lze sehnat levně… Dá se v postatě říct, že je to cenově podobné jako u nás. Třeba v Athénách jsme se courali půl dne, mají tam dokonale řešené nákupní čtvrti. Každá čtvrť byla striktně oddělená, mezi železářství se nemohlo zamíchat obuvnictví. A jakmile jsme viděli čtvrť na moto doplňky, byli jsme jako v ráji! Třicet obchodů jen s moto doplňky a to nejlepší na tom bylo, že jsme jen vyšli ze dveří a hned šli do dalšího obchodu. I tady byly ceny podobné jako u nás, když zrovna nebyly nějaké slevy.
Na kolik tedy celá expedice vyšla?
Ber v úvahu, že jsme nešetřili. Jedli jsme po restauracích, nevezli jsme si žádné zásoby z domova. Celkem nás to vyšlo 17 000 Kč na osobu, je v tom cesta, dárečky domů, hromady jídla, pití, benzín, dálniční poplatky, nafta do auta….
Docela by mě zajímalo, jaká je v rozlehlém Řecku dostupnost benzínu, nebyl v tom problém?
Benzínky jsou na každém rohu, terénní přibližovadlo je prostě nutností ke každému baráku a zejména v horách. Řecko je spletencem nejrůznějšího terénu, vyježděné cesty napovídaly tomu, že tam jezdí opravdu spousta lidí. Každou chvilku jsme potkávali cestovní motorky, bandy běžně okolo 20 lidí.
Jak expedici zvládly stroje a vy? Nepotkal vás na cestách nějaký defekt nebo úraz?
Poslední den se mi rozsypala zadní ložiska. Jinak nic, bez problémů, je to Honda, ta Vydrží všechno!!! A úrazy? Co to je?! Když pomineš bolest všech svalů na líném těle, tak vůbec nic.
Plánujete, že byste se do Řecka vrátili?
Jasně, že se ptáš, vždyť i ty s námi jedeš! Pojedeme v pěti lidech, ale pokud by se chtěl kdokoli přidat, místa je dost. Budeme jen rádi, že nás bude víc!
Kdyby se chtěl kdokoli přidat, určitě ho bude zajímat, jaké jsou možnosti ubytovacích zařízení v Řecku?
Vždycky vím, co chci, a vím to, že kolky musí být zabezpečené. Ne kvůli krádežím, ale hlavně kvůli našemu klidu. Samozřejmě existují rozdíly, ale hotely a penziony jsou v drtivé většině vybaveny novým zařízením, v každém apartmá je plně vybavená kuchyň, zahradní gril, koupelny a WC, nechybí ani hadice na mytí 4kolek a k dispozici jsou zahradní plodiny jako pomeranče nebo citrony. Majitelé objektů jsou bez chyby, a že by někdo strádal absencí televize, nebo internetového připojení, tak to vážně nehrozí.
Pro mě není Řecko neznámé, na jaře 2010 jsem absolvoval první řeckou expedici, kterou jsem pečlivě připravil a naplánoval od začátku až do konce. Mám sportovní kolku, což mi zúžilo pole výběru; v Rumunsku jsou haldy sněhu - tam se se sportkou moc nechytnete, Izrael je zas daleko - rozkládat 4kolku do letadla se mi nechtělo… Nebylo co řešit, jak po teplotní stránce, tak i po cenové bylo jasné, že jedeme do Řecka. Všude zima, mráz, náledí, sněhové kalamity a na to já nejsem, miluju teplo! Podle předpovědi počasí nás čekalo 12 dní teplotně okolo 20 stupňů Celsia.
10 dní i s bukováním ubytka. Trasu máme najetou z minulé expedice, mapy Řecka mám všechny a představu, kam chceme jet, jsem měl už od prvního dne.
Kolika člennou expedici jsi vedl tentokrát? Bylo těžké v tomto ročním období zamluvit ubytování?
Jeli jsme dva, nikoho jiného jsem nesehnal, lidi z minulé expedice bohužel nemohli, moc práce nebo zkoušky ve škole... Nechtěl jsem čekat, než se ostatní rozhoupou, prostě jsem chtěl jezdit, ale ne ve sněhu! Sehnat ubytování není složité, v tomto ročním období je turistů poskromnu, všechny hotely jsem objednal po internetu. S Řeky se dá dobře jednat, jsou to milí lidi a nejen že nás brali do nejlepších restaurací v okolí, chtěli nám i prát oblečení nebo mýt čtyřkolky, dokonce ani to, že po 3 hvězdičkovém hotelu pobíháme jako prasátka (od hlavy až k patě bahno, bahno a zase jenom bahno) - nikomu to vůbec nevadilo, nikdo neřval, nikdo na nás špatně nekoukal… Bylo fajn se nebát, co se zas nebude komu líbit.
Jasně, já mám Hondu 400, tak trošku veterána, ročník 2006, ale jezdí. Kamarád měl zbrusu novou Suzuki LTZ 400.
Jak tak koukám, vypadá to, že je Řecko spíš pro sportky, nebo ne?
Ne ne, to tedy není! V minulé expedici s námi byl kamarád sedlající Suzuki Kinquad 4x4 a nebylo na něm vidět znechucení ze sportkařských pojezdů. Dokonce s námi pojede i na jaře, už mi avizoval, že na něj nesmíme zapomenout! Vždycky, když byl nějaký brod, on se rochňal a nás vytahoval a navijákoval, jak jen mohl. Různorodost terénů je rozmanitá. V Řecku si najde to své prostě každá kolka, sportka i 4x4.
Může tedy do Řecka jet i začátečník?
Může, pokud má uspořádané sebevražedné myšlenky:) Po pravdě, Řecko je tvrdé, ale i pro začátečníky se tu najdou cesty. Hlavní je dobrá parta, ta vždy toho slabšího podrží a pomůže mu těžký terén překonat. Třeba kamarád má se čtyřkolkou roční zkušenost, dá se říct, že na LTZ 400 najezdil prdlajs, ale držel se statečně!
V tomto místě se do rozhovoru vmísil kamarád a dodal: Jezdil sem motocyklech mnoho let, takže nejsem opravdový začátečník. V některých situacích jsem se ale určitě bál. Nemusím skákání, ale miluju technické jízdy, takže to byla legrace. Zbožňoval jsem cesty v Řecku, tolik možností!
Jednoduše auto a vlek, jenomže jsme nesehnali vlek dostatečně veliký, takže nezbylo nic jiného, než dát sportky do sendviče a postavit je na hrazdy. (Pozn. autorky: Tohle je Saarova specialita, on snad ani jinak 4kolky nepřepravuje:) Vypadalo to šíleně, nejelo se moc dobře, ale neměli jsme ani kam spěchat. Jeli jsme pomalu, na hranicích vše probíhalo dobře, nikde nebyl žádný problém. Cesta tam nám trvala 18 hodin (1800 km), cesta domů 24 hodin (2000 km), ale to jen kvůli špatnému počasí – sněhové bouře zuřily úplně všude.
No páni, 18 hodin za volantem! Kudy jste jeli?
Přes Slovensko, Maďarsko, Srbsko a Makedonii směr Řecko
Jak se na hranicích vlastně na čtyřkolky tváří? A co dálniční poplatky po cestě?
Ale jo, celníci mají čtyřkolky za atrakci. Při minulé expedici jsme měli pár problémů, ale z těch jsme se poučili a na všech hranicích jsme čekali maximálně 10 minut. Hraničáři s námi pokecali kam jedem a popřáli nám pěknou cestu, toť vše… Poplatky na dálnicích nejsou veliké, pár drobnejch a jede se, nejhorší je to v Řecku, tam se platí za každý metr dálnice.
Už od začátku expedice jsme věděli, že se chceme podívat na víc míst. Chtěli jsme toho hlavně co nejvícvidět, zažít všechny možné terény a ochutnat místní speciality. Na prvním ubytku pod Olympem nám byla zima, po dvou dnech jsme jeli dál.
Afetos bylo naše druhé ubytování -rodinný baráček asi kilometr od moře. Tady byl dost nekonečného extrémního terénu, kameny, šutry, bugry... Dost jsme se při rychlejší jízdě vysťavili, ale ten terén za to stál! A když už bylo dost extrémních rychlostí, překonávali jsme akrobatické přejezdy kamenů na těžkých stezkách. Pěší turista ty kameny přeleze raz dva, ale co s kolkami??? A tak jsme vzali lana, jeden konec se přivázal ke kolce, druhý ke stromu a šplhalo se po kamenech! Docela sem se bál, že nám stroje spadnou do údolí, což by bylo pro smrtelné. Jako zarytý kolkář jsem ale nemohl dopustit, abychom šlapali pěšky!
Třetí a poslední ubyto bylo kousek od Athén – myslím, že se ta vesnice jmenovala Nea Makri. čekali jsme, že na nás bude doléhat městský ruch Athén. K našemu překvapení ale bylo ubytování umístěné mezi horami, takže stačilo najet na hřeben hory a zvesela se jezdilo, aniž by nás ruch velkoměsta otravoval. Navíc majitel hotelu nás do konce našeho pobytu doslova adoptoval. Nejen, že nás vozil všude, ale dal nám i vizitku, která nám otvírala dveře k nejlepším restauracím. Brali jste si na expedici nějaké speciální vybavení, nebo jste vystačili s běžnou výbavou?
Nebrali jsme nic zvláštního, vzali jsme si jen nějaké náhradní díly, u kterých hrozilo opotřebování. Takže jsme vezli kupu nářadí, náhradní řetězovku, gumy.. Tak nějak jsme to sbalili, jako kdyby se jednalo o klasickou několikadenní vyjížďku u nás. Žádné speciality.
Zásoby jídla jsme třeba vůbec neřešili, Řecko je kolébkou žracích neřestí – maso, tzatziki, saláty, sladkosti!
Jedinou vychytávkou, kterou jsme řešili, byla GPS navigace. V minulé expedici jsme měli GARMIN navigaci, ta byla svým zpracováním dostačující, ale v dnešní době vymožeností jsme chtěli ještě něco lepšího. Načež kamarád dostal „chytrý telefon“ HTC Desire s GPS aplikací Everytrail, která sama zapisuje projetou trasy. A telefon nejen že zapisuje do puntíku každý váš přesun, ale to nejlepší je GPS focení - při občerstvovacích pauzách jsme prostě vyfotili panorama okolí a telefon obrázek chytře uložil přesně k místu, kde jsme zastavili! Plánovač trasy jsme doladili každý večer na hotelu u počítače, nejdřív jsme trasy ořezávali, ale pak už nás to nebavilo. Všechny trasy kamarád uložil na www.everytrail.com.
Jaké bys do těžkého řeckého terénu doporučil gumy?
Dá se říct, že dobré budou jakékoli s nižším profilem. Takové ty gumy do rychla na tratě. Ale i s hrabákama se tu neztratíš. Silnice jsme jen přejížděli, takže úbytek vzorku tu byl minimální. Jediné, kde se hoblují gumy, jsou rychlé tvrdé prašné cesty, ve kterých držíš kolku pořád ve smyku a pod plným.
Tak to se nějak přesně nedá spočítat, ale odhadem za 9 dní v sedle čtyřkoly to bylo asi 1100 kilometrů. Asi víš sama, že se nedá jezdit každá den stovka. Někdy si unavenější, někdy je zas náročnější terén a jindy se zasekneš na některé z pláží...
Takže když se teplota pohybovala nad 20 stupni, koupali jste se i v moři?
Teplo bylo příjemné, jen večer trochu pofukovalo, takže jsme většinou venku seděli v mikinách, ale ke koupání nakonec nedošlo. Celé dny jsme totiž jezdili a vraceli se až pozdě večer… Místo plavení jsme se tak raději cpali ovčím masem, souvlaki a tzatziki. A jak na vás reagovala místní policie a vůbec lidi, které jste během expedice potkávali?
L
idi v Řecku, to jsou prostě miláčci! Taková pohostinnost se jen tak nevidí, málem jsem si přivezl ještě jednu manželku. Zastavili jsme se takhle jednou u odpočívadla kdesi v horách. Seděla tam partička chlapů, popíjeli rakiju a hned jsme se dali do řeči. No a než jsme se nadáli, už nám vnucovali dcery:) Já i kamarád máme manželky, takže z vdavek nic nebylo, ale i tak se s nimi kecalo dobře. Každý koho jsme v Řecku potkali, byl super. A tamní policie??? Asi si budeš klepat na čelo, ale je to tak, několikrát jsme v horách potkali hlídky na motorkách. Vždy jeli dvě motorky a na každé motorce dva policajti. Po dlouhém tripu kdesi v pustině jsme se jednou zastavili na benzínce - jak jinak, než jako jedna velká koule bahna. Policie si nás prohlídla, a místo aby nám hubovali, žádali nás, ať jezdíme po zadních, že to chtějí vidět! I tenhle šok mě utvrdil v tom, že tahle země je pohádková.
Co se jídla týče, je to plus mínus stejné, benzín taky, ubytování lze sehnat levně… Dá se v postatě říct, že je to cenově podobné jako u nás. Třeba v Athénách jsme se courali půl dne, mají tam dokonale řešené nákupní čtvrti. Každá čtvrť byla striktně oddělená, mezi železářství se nemohlo zamíchat obuvnictví. A jakmile jsme viděli čtvrť na moto doplňky, byli jsme jako v ráji! Třicet obchodů jen s moto doplňky a to nejlepší na tom bylo, že jsme jen vyšli ze dveří a hned šli do dalšího obchodu. I tady byly ceny podobné jako u nás, když zrovna nebyly nějaké slevy.
Na kolik tedy celá expedice vyšla?
Ber v úvahu, že jsme nešetřili. Jedli jsme po restauracích, nevezli jsme si žádné zásoby z domova. Celkem nás to vyšlo 17 000 Kč na osobu, je v tom cesta, dárečky domů, hromady jídla, pití, benzín, dálniční poplatky, nafta do auta….
Benzínky jsou na každém rohu, terénní přibližovadlo je prostě nutností ke každému baráku a zejména v horách. Řecko je spletencem nejrůznějšího terénu, vyježděné cesty napovídaly tomu, že tam jezdí opravdu spousta lidí. Každou chvilku jsme potkávali cestovní motorky, bandy běžně okolo 20 lidí.
Jak expedici zvládly stroje a vy? Nepotkal vás na cestách nějaký defekt nebo úraz?
Poslední den se mi rozsypala zadní ložiska. Jinak nic, bez problémů, je to Honda, ta Vydrží všechno!!! A úrazy? Co to je?! Když pomineš bolest všech svalů na líném těle, tak vůbec nic.
Jasně, že se ptáš, vždyť i ty s námi jedeš! Pojedeme v pěti lidech, ale pokud by se chtěl kdokoli přidat, místa je dost. Budeme jen rádi, že nás bude víc!
Kdyby se chtěl kdokoli přidat, určitě ho bude zajímat, jaké jsou možnosti ubytovacích zařízení v Řecku?
Vždycky vím, co chci, a vím to, že kolky musí být zabezpečené. Ne kvůli krádežím, ale hlavně kvůli našemu klidu. Samozřejmě existují rozdíly, ale hotely a penziony jsou v drtivé většině vybaveny novým zařízením, v každém apartmá je plně vybavená kuchyň, zahradní gril, koupelny a WC, nechybí ani hadice na mytí 4kolek a k dispozici jsou zahradní plodiny jako pomeranče nebo citrony. Majitelé objektů jsou bez chyby, a že by někdo strádal absencí televize, nebo internetového připojení, tak to vážně nehrozí.
Kapitoly článku
- Rozhovor se Saarem
- Kompletní fotogalerie
Jak se vám líbil tento článek?
Průměr: 1.54
Známkováno: 13x
Další články
Houdkovice lámaly rekordy
10.07.2017, Reportáže
Houdkovická výstava zavedla čtyři tisícovky návštěvníků rovnou do motoristického sedmého nebe. A že výstavy v Houdkovicí...
Jízda s pašíkem 2016
07.01.2017, Reportáže
V některých koutech republiky přišel konec roku dříve než bývá zvykem. V případě čtyřkolkářů to bylo už 17. prosince v B...
Mošna rozhodně neloví Pokémony
16.09.2016, Reportáže
Do každého vystoupení hází nové tríčky, každá akce je jiná. A nejen právě proto se s Richardem setkáváme na nejrůznějšíc...
Novinky a reportáže
Copyright © 2008-2024 Quadmania.cz, Kontakty – ISSN 1214-7125 – RSS kanál Loga Quadmania.cz ke stažení, V:1.73s