QuadMania.cz

Vše začalo při testování třech strojů na jedné trati v nejmenované lokalitě. Trať byla za brodem a na příjezdové cestě nebyl ani zákaz vjezdu, ani závora. Část trati pak vedla po skalnatých výjezdech, zavezené skládce a louce. Je třeba podotknout, že všude byly vyjeté opravdu výrazné cesty po motorkách a čtyřkolkách, zkrátka normální trať daleko od civilizace. Začali jsme tedy fotit čtyřkolky, najíždět místa, ze kterých budou hezké záběry, atd. Po jednom projetí trati na mě mává fotograf, abych jel k němu. Netuším, co se děje, patrně potřebuje pomoct s druhou focenou čtyřkolkou. Ale omyl. Kolega už má sundanou přilbu a předává občanku policistce. Mě čeká to samé. Vzhledem k tomu, že jsme slušní jezdci a necítili jsme jakékoliv provinění, neměli jsme ani myšlenky na nějaké zapírání či ujíždění. Bohužel policistka měla evidentně volný den, takže spustila vyšetřování, za které by se nemusel stydět ani Sherlock Holmes. Zanedlouho přivolala dokonce posily v podobě dopravní hlídky. Celý tento proces trval zhruba dvě hodiny. Testy jsme nakonec nafotili jinde a protože jsme nic nepodepisovali, mysleli jsme, že je celý problém vyřešen. Tak to vypadalo i další půlrok. Až jednoho prosincového dne přišel dopis s modrým pruhem a v něm obvinění. Poprvé ve svém životě jsem byl označen za obviněného. Zajímavý pocit. Trochu úsměvné bylo i samotné obvinění, ve kterém stálo „ničení travního porostu motorovou čtyřkolkou“. Bohužel samotný dopis jsem si zapomněl naskenovat, takže ani nevím, o jaký paragraf se opíral. Dostavili jsme se tedy na místní úřad k přestupkovému řízení. Začaly výpovědi, sepisování protokolů. Celkem nás tam bylo sedm, tři vyšetřovatelky, svědek, majitel pozemku a my. Velice zajímavé bylo tvrzení svědka, který prohlásil, že pozemek není jeho a zrovna vedle pásl kozy. Když viděl čtyřkolky, zavolal policii. Neméně překvapivá byla i výpověď majitele pozemku, kterému více než ježdění čtyřkolek po jeho pozemku vadil fakt, že si musel brát volno a strávit dopoledne na úřadu. Náhradu škody nechtěl, protože podle něj žádná nevznikla a na skládce si prý můžeme jezdit jak chceme, „kór když je tam vyjetá pěkná trať“. Po sepsání všech náležitostí tedy padlo rozhodnutí, že nebyla naplněna skutková podstata přestupku. Trochu se nám ulevilo, ale především to byl velký pocit zadostiučinění. Rád bych tímto článkem ukázal, že logika se zdravým rozumem občas zvítězí nad byrokracií.