QuadMania.cz

Design

Tady asi není co objevovat, design patří k těm líbivějším a celkem solidně zpracovaným. Přední maska mi osobně evokuje jeden starší typ hondy CBR. Boční černé lišty dávají na červených kapotách „pevné“ obrysy a jasně ohraničují rozměry stroje. Hlavně v přední části působí dost ostře „zaříznutým“ dojmem. Velké měkčí sedlo je připraveno opravdu pojmout dva cestující, ale na nohy pro druhého je už o větší chlup méně místa, než byste chtěli. Zadní rám je masivní, i když bych příhradové trubky osadil hustěji, přesto je to pro přichycení vaku či nějakého nákladu dostatečné. Otvory pod plasty mezi nohama jsou velké a tak se tu dá schytat na boty sprcha bahýnka či vody. Plasty nevržou a jsou dobře slícované a uchycené. Jen bych ovšem lehce jinak řešil odvětrání variátoru, které je vyvedeno pod přední blatník a jeho horní otvor je těsně pod blatníkem. Tipuji, že se do něj musí dostat spousta nečistot, což asi řemenu neprospívá. Adly 320 má v přední části kapoty uzamykatelný prostor, kde je i zásuvka na 12V, ale rozhodně do něj nedávejte mobil nebo peněženku tak jako já. Při prvním vodním dobrodružství se odvodňovacími kanálky dovnitř natlačila voda a lehčí malér jsem měl na krku (mobil nebyl můj). Pod sedlem je také prostor na nějaké ty drobnosti, ale i sem se dostane voda, takže opět pozor co sem dáte.

Technika

Výrobce udává obsah motoru 272 ccm a tak přesně nevím co znamená označení 320, když je to prostě dvěstěosmdesátka. Také dle výrobce by se mělo jednat o čtyřtaktní motor chlazený kapalinou, který je v této kategorii jako první odlit z kompozitních slitin a na jehlových ložiskách. Jde o čtyřventilové provedení. Co vše by jsme si měli pod tímto představit je zřejmé. Prostě výrobci se snaží i v tomto segmentu jít s vývojem kupředu. Povozní hmotnost se vyšplhala až na 223 kg. Na přední i zadní nápravě jsou osazeny kotoučové brzdy. Podvozek má zakomponované dvojité A ramena z ohýbaných a svařených čtyřhranných profilů. Jsou na nich tlumiče s 5 stupňovým nastavením, ale také zkrutný stabilizátor. Stroj má nezávislé zavěšená všechna kola.
Na stroj se dá do předu osadit už v základu nezvyklé množství rozměrů pneumatik. Začínají na 21x7-10 a pokračuje se přes 22x7-10 a nabídka končí u 25x8-12. Taktéž dozadu je to s nabídkou obdobné: 21x10-8 nebo 22x10-10 a také 25x10-12. V testu byla použita největší nabízená kola. Délka stroje 1980 mm šířka stroje 1150 mm a výška 1170 mm. Výška sedla 832 mm. Obsah nádrže je 10,5 L. Startování je primárně elektrické a záloha je ruční.
Stroj má dvě převodovky, jednu klasickou s ovládáním pod řidítky a druhou pro posílení prostupu terénem. Její páka je umístěna pod nádrží a její ovládání lze použít pouze na místě. Je zde hlavně pro situaci, kdy za tento stroj připojíte přívěs s poháněnou nápravou.
Adly 320 má oddělené mechanické uzávěrky předního i zadního diferenciálu. Taktéž přiřazení přední nápravy je mechanické a páka je pod levým řidítkem.

Jízda

Na první cvrknutí do startéru se motor roztočil jako čamrda a je znát, že otáčky mu nejsou cizí, takž nezbývá nic jiného než vyrazit na známé místa. Kupodivu na tam malý objem motoru a vyšší váhu se chová jako dravec. Při zmačknutí plynové páčky se zadek utrhne a na šotolině řidičova záda zasype hromada hlíny. U sportky bych se nad tím nepozastavil, ale tohle by měl být hlavně pracant. Bohužel zadní kola dost přečnívají z bočního profilu blatníků a to více než 30% a je znát ,že zde, v ochraně posádky na tom Adly 320 nebude nejlépe. V bahně se mi můj první pocit jen a jen potvrdil. Z první louže jsem měl dva mokré pruhy na ramenou a od bahna nahozená skla zrcátek. Stroj má možnost využít plného 4x4, protože má ve vínku přední i zadní diferenciál a je snadné je mechanicky uzavřít. V podstatě pak po připojení hnaného vozíku z toho uděláte 6x6, protože může poskytnout připojení ze zadního vývodu pro tento účel. Na tomto stroji byl přes vývod jen kryt, nebylo to možné ověřit jak se to chová s vozíkem. Umístění páček uzávěrek je podle mne dost nelogické. Přední uzávěrka je před levým kolenem a zadní uzávěrka je za patou levé nohy. Škoda, že nejsou vyvedeny někam na řidítka k páčce přiřazení předku, aby vše bylo na jednom místě. Takhle je musíte zapeklitě hledat a při zapadnutí nebo pod vodou je s nimi špatná manipulace. I když chápu, že se konstruktéři snažili dát lankům co nejkratší dráhy. V podstatě lze říci, že když použijete všechny páčky a ze stroje uděláte „natvrdo“ 4x4 nedá se s tím strojem jet jinak než rovně, stává se z toho malý tank. S velkou pravděpodobností se toto má použít asi jen při nouzovém vyjetí z nějaké svízelné situace, ale zatočit s tím na dvou metrech, jako to jde jen se zapnutým zadním náhonem, při uzavřené 4x4 prostě nelze. Když uzavřete vše, co kde najdete stroj se statečně drápe do svahu, kde ho v podstatě limituje jen výkon motoru. Malá dvěstěosmdesátka nebyla schopna přes odpor převodovek a strmý svah zvýšit otáčky a tím pádem jsem se na kopec z místa nedostal. Pokud máte s tímto strojem možnost se trochu rozjet pak se i na ten nejstrmější kopec dostanete, ale z místa se hned drápat do kopce nejde. Stoj se chová dost čitelně a jasně dává znát, kdy je na něj kopec příliš veliký a kdy řidič musí předem počítat s přiřazením alespoň předku, protože slabší motor vás nevytáhne ze šlamastiky jako u pětistovek a větších objemů. Na lesních a polních cestách se dá dosáhnout rychlosti i přes 60 km/h , ale moc bych to nedoporučoval, protože předek je lehce tvrdší díky přednímu zkrutnému stabilizátoru a je schopen při vysoké rychlosti začít odskakovat a přestává pohlcovat nerovnosti a v podstatě se od nich odráží. Do cca čtyřicítky - padesátky tento jev není prakticky znát a Adlina se chová poslušně. Dá se říci, že stroj vypochodoval stejné cesty jako silnější stroje, ale řidič musí myslet dopředu jak a co přiřadí a kudy se vydá. Když jsem myl stroj vapkou pro focení, povedlo se mi utopit karburátor, což znamenalo odkalení spodním šroubkem na karburátoru a nějaký ten čas zpoždění před plánovaným výjezdem. Nevím kudy se ta voda do karbecu dostala, ale dost mě to u toho stroje překvapilo.
Brzdy bych hodnotil jako vlažnější v účinnosti, ale na danou kategorii dostatečné. Chod horní řadící páky je bez námahy a přeřazení s ní nebyl problém. Spodní páka druhé „převodovky“ v „silniční“ zadní poloze trochu překáží noze, ale v „terénní“ poloze je to bez problému. Jen je lehce tužší při doklapnutí do krajních poloh.. Podle mne jde v podstatě jen o přiřazení pohonu pro hnaný přívěs a zadní nožní páka brzdy zároveň přes velký zakrytovaný kotouč brzdí roztočené převody, když je potřeba. Protože jsem zvýšení síly i po přeřazení na terénní chod nezaznamenal. I když v tomto se mohu plést. Adlina 320 je chovala jako pracant a tak je nutné na stroj pohlížet. Se svou konfigurací těžko hledá přímého soupeře a danou cenou na tom také není vůbec špatně.

Zhodnocení

Není to vyloženě stroj na ždímání adrenalinu, ale pro lesáky, správce usedlostí či zemědělce je to velice zajímavá nabídka. Svou práci odvede poctivě. Když si ještě k tomu pořídí příslušenství, které je v nabídce, udělá si základ pro „venkovní“ práce a sem tam se strojem může podívat i s kolegy někam na menší výlet, rozhodně nebude brzdou a záleží jen na řidiči jak moc chce držet krok.

Za zapůjčení děkujeme firmě Dorton.cz