QuadMania.cz


 ?
Registrace Zaslat heslo


Expedice Izrael 2014 - už nikdy více nebo kdykoli znovu?

Text: Ollie Roučková | Foto: Ollie Roučková | Autor: Karel Hofman | Datum: 17.04.2014 | Zobrazeno: 9068×

Expedice Izrael 2014 - už nikdy více nebo kdykoli znovu? Tak o čem vlastně psát, když už toho bylo tolik prozrazeno. Asi zkusím napsat něco hlavně za sebe, tak jak jsem si to prožil já a jak jsem to celé viděl. Když se ke mně dostala myšlenka toho, způsobit Izraeli nějakou ujmu tím, že pár Čechu jí navštíví, tak jsem si řekl, že to musím zažít a teď si představte jak se to zdabluje, když ještě k tomu těch pár Čechu si sebou vezme hračky, tady u nás, tak nepochopené a provokativní …. No to jsem nemohl chybět.


Kapitoly článku

  1. Expedice
  2. Kompletní fotogalerie

O této možnosti jsem poprvé slyšel na jednom ze závodů ATVTRIALCUPU, které s partou nadšenců tohoto sportu pořádám, právě pro čtyrkolkáře, kteří chtějí zažít něco jiného, než koukat na svou zaparkovanou 4kolku v garáži nebo se jít svézt na benzínku pro nanuka nebo se nechat zastřelit nějakým závistivým rádoby ochráncem přírody. Saar, který expedici pořádal a zároveň vítěz celého našeho ročníku, teď už i nevymazatelný kamarád, mi nabídl se zúčastnit tohoto dobrodružství. Po chvilce rozmýšlení, která nebyla delší, než 10 sekund jsem řekl: „jedu“. No, kdybych já věděl do čeho se pouštím … tak stejně řeknu ano. Vše se zdálo být promyšlené a nějak mě nenapadalo nic, proč bych nemohl. Spíš asi přejdu k tomu, co jsme zažili a jaké to bylo, takže k tomu jak jsme se tam dostali, napíši jen to, že 4kolky se do kontejneru vešly, letadlo vzlétlo, pak přistálo a zima, která nás tam po přistání čekala, se změnila v teplo dost rychle, a tak mohlo naše objevování Izraele začít …. Zásek nastal ihned na celnici, když nám nechtěli 4kolky pustit za bránu, ale Saar urputně pracoval, a i když nám přišlo, že se všichni nahlas hádají, tak nám bylo sděleno, že vlastně je to normální komunikace a že se na všem pracuje a pánové z celnice nám vlastně pomáhají … ne není se čemu divit…
Když se vše povedlo a my po náročném celodenním opalování mohli vyjet, tak nás čekala první benzínka … no a tady by se mnozí potrhali smíchy … přijdeš ke stojanu a tam kde má být napsáno naturál je jen plno nedopsaných písmenek. No, takže Offer a Saar museli všechny obejít a pomoct … a ještě se to čte zprava do leva … kam jsem to přiletěl. Jako první jsme jen dojeli k Saarovým rodičům. Cesta byla víc než zajímavá. Všichni nadržení na sedlo a hefty si cestu užívali, i když jsme jeli hodně spíš už ve tmě, tak nás to nemohlo rozházet. Já jsem si tuto cestu náramně chválil a byl jsem plný nadšení. A o to víc, když nám Saarova maminka připravila večeři, kterou ČR nevidělo … nevěřil jsem svým chuťovým buňkám, že to není sen. „Saare … jak můžeš být tak hubený?
Když jsme ráno vyrazili na první „vejlet“, tak jsme zamířili ke Galilejskému jezeru. Izrael je jedno velké offroadové hřiště, a tak si myslím, že snad ani nemá cenu vysvětlovat, jak se nám jezdilo. Sever odkud jsme mířili na Jih, je samý kopec, kámen či tráva … což je neskutečné a krásné právě na svezení. Za zmínku jistě stojí to, jací jsou Izraelci právě v přístupu ke 4kolkám a podobným sportům. Představte si dvě situace … prašná cesta … v dáli dva jezdci na koních a vy na 4kolce … to celé v ČR – mám pokračovat? A ta samá situace v Izraeli … jedete okolo nich, oni se usmívají a mávají na vás s přátelským pozdravem … zdálo se mi, jakoby se usmívali i ty koně … prostě super. Cestou ke Galilejskému jezeru jsme zažili první opravy i první pády. Ovšem vše dopadlo dobře, tedy pro nás jako jezdce. Jedna ze čtyřkolek si na chvilku myslela, že je letadlo … naštěstí bezpilotní.
Moje oprava hned v prvních dnech zdržela celou výpravu na delší dobu. Jednalo se o povolené matky na kolech, které způsobily zničení ráfku. (Asi jsem v ČR jel někde tmavší lokalitou a oni stihli jen povolit matky) – bohužel v Izraeli nepoužívají ráfek na mou Yamahu, a tak jsme je jen provizorně zpravili a o dva dny později nechali vyrobit náhradní díl, který mi dovoloval konečně se na 4kolce svézt ne jen převážet ;-) – jednalo se o podložku o velikosti vnitřku ráfku se 4 dírami na matky … cena cca 3.000,- .. To se od naší republiky až tolik neliší, když ví někdo, že to potřebujete, tak je cena malinko jiná. Tom, který na létající 4kolce nemohl pokračovat, se ujal funkce řidiče půjčeného auta, což jsme všichni ocenili, protože věci, které jsme měly sebou, jsme nemusely mít na 4kolkách všechny. Zas bych chtěl poděkovat Saarovi, který jeden celý den půjčení auta vyřizoval a asi jsi ani neměl šanci užít všeho naplno.
Cesty pokračovaly, když jsme dojeli „konečně“ na místo o kterém jsem už v ČR od Saara slyšel. Jednalo se o kousek kamenité pláže, kde v dírách (akorát tak na tři osoby) díky termálním pramenům má voda cca 40stupňů a je tedy vhodná na …. No na koupel. To bylo neskutečné. Fakt jsem nečekal, že mě dokáže něco tak pálit. Účinky mrtvého moře jsou znatelné již v prvních pár vteřinách, kdy cítíte, jak vás vše pálí a kouše. Ale to je asi právě to, proč se Mrtvé moře navštěvuje. Večer jsme rozdělali gril, udělali večeři, pokecali a šli spát. Po dlouhé době jsem spal pod hvězdami a mohu vám říct, že to byl pro mě nejhezčí večer z celé expedice. Měsíc nám ukázal, jakou má sílu a ozářil vše, jakoby byl skoro den a hvězdami posetá obloha nad námi byla pro všechny dost uklidňující. Tedy aspoň ty dvě minuty co všichni okolo mě vydrželi koukat, než usnuli – Michal přibližně minutu. Někteří zvolili stan. Bohužel nám nikdo neřekl, že po koupeli v Mrtvém moři je nutné se osprchovat, a tak ve stanu zavládl krásný odér … prostě smrad z těch minerálů, který bych asi těžko pojmenoval.
Další den jsme pokračovali, a to po poušti. Nevybaveni dostatkem benzínu a pitné vody, jsme vyjeli do pouště na asi 100km přesun. No, jak jsem napověděl … bylo to zajímavé. Nakonec došel benzín jen mě, ale hladové oko už samo nevěřilo, jak ho dokážu tak dlouho ignorovat. A pak přišel na řadu Goes… Venca neváhal a nabral mě na své paroží (samozřejmě myslím rám 4kolky – jeho paroží bych se nedotkl) a tlačil mě až ke stojícímu Sáárovi a ostatním, kteří na nás čekali s údivem „kde jste“? … Dolili jsme benzín a pokračovali již po silnici do nedalekého města, které bylo dokonce městem rodným našemu příteli Offerovi ;-). Musím dodat, že jízda po poušti, kde nic není, je zvláštní tím, že všude jsou značky a cesty. Jak jsem psal, prostě jedno velké hřiště a jezdit můžete, kde chcete. Dlouhá rovinka a najednou díra … to je třeba v 80km rychlosti dost zajímavé :-D chytnete řídítka a … nějak to dopadne.
Ubytování u Skediho bylo pro mě překvapením, jelikož nic podobného jsem nečekal. Jednalo se o jednu větší místnost, formou jakéhosi srubu (dřevěná bouda), kde vysely dvě klimatizace, a na zemi bylo asi 15 matrací. Vše čisté a připravené pro nás. Toto místo mohu všem jen doporučit. Líbil se mi systém tohoto „kempu“ všechno je všech, ale jediná podmínka je, vždy po sobě uklidit. Sprchy, záchody a prostě vše co je potřeba, když nehledám tedy 5hvězdičkový hotel, což já nemusím, a toto pro mě bylo velkým a kladným okamžikem celé výpravy. Po rozpravě jsme se dohodli, že celou expedici malinko překopeme, jak se říká, a na tomto místě zůstaneme tři noci a výlety budeme dělat odtud. Všem se nám to zamlouvalo už hlavně proto, že nebylo nutné se stěhovat a každý den vybalovat a balit. U mé matrace byl největší bordel … no co jsem zvyklý z táborů ne? Přece to nebudu měnit, jen proto, že jsem už starší. Další výlety se konaly každý den a vždy šlo o kus jiné ovšem zajímavé pouště. Několikrát jsme se i rozdělili a každý si našel to „své“, co ho zrovna zajímalo. Například Richard se pokusil vytlačit kamion ze silnice a světe div se, povedlo se mu to. Myslím, že kamioňák toto vypraví ještě dnes všem sousedům. Jak ho náš Ríša smetl na krajnici …
V této části expedice jsem zažil spoustu věcí, jako například vyschlé koryta mezi skalami, kde bylo možné opravdu zkusit full plyn a zjistit, jak můj Raptor dokáže učesat mou třímilimetrovou hřívu pod helmou. No prostě nádhera. Zážitek, za který jsem rád. Dále také například náhlý přísun vody, která se najednou přivalila, a tam, kde jsme si udělali, před 10 minutami oheň je najednou řeka. A to nemluvím o členitém a různorodém terénu. Zažil jsem i den, kdy jsem se jen válel na pláži u Mrtvého moře, kde ukazatel na jakési boudě ukazoval 31°C. Nemožnost se potopit pod hladinu moře, jelikož množství minerálů vám to prostě nedovolí, nadnáší Vás a není nutné dělat nic. Vstřícnost a velmi přátelské chování Izraelců. Jejich povaha je velmi zvláštní… ale to hlavní je, že se nevyhýbají a nekoukají do země, když okolo nich projdete … no prostě naprosto stejné jako u nás na Václaváku.
Když už jsme museli od Skediho pryč, tak to bylo tak, že jsme museli na přesun po silnici, abychom vše stihli. Ten den jsme najeli přes 280km. Šlo ovšem o silnici, a tak to nebylo tak strašné. Ještě nám to Saar zpestřil trochou terénu, což jsem já konkrétně uvítal. Posledních pár dní, jsme se pohybovali v okolí Haify a zkusili opět nějaké zelené kopce a louky a dokonce pláž. Jezdit po pláži je nádherný a nepopsatelný pocit. Asi bych závěrem napsal, že Izrael patří mezi země, kam bych se nebál vrátit a pokud by to bylo znovu na 4kolce, tak s některými drobnými úpravami bych si celou expedici rád zopakoval. Pokud mohu, rád všem doporučuji vyzkoušet toto dobrodružství. Je zapotřebí pochopit místní chování lidí a počítat s tím, že v Izraeli je na vše čas. Každý je kamarád a všude jste vítáni. Já jsem si svou cestu užil a doufám, že se mi povede někdy zažít něco aspoň z poloviny tak zajímavého. Když není plán jasně daný, neznamená to, že celý den je ztracený ;-)
Touto cestou bych chtěl poděkovat Saarovi a jeho Jitce, kteří pro nás udělali plno nutného, před i během expedice a práce, která ne vždy byla vidět, a tedy nebyla dostatečně oceněna. Vážím si i pomoci Offera, který se ujal plno věcí, se kterými jsme si též nevěděli rady. A v neposlední řadě bych chtěl poděkovat i ostatním, že mi byli a myslím i jsou přáteli a takovéto cestování s nimi bylo doslova „košer“.
  • Za mě tedy děkuji a příště se rád opět přidám … Charlie

Kapitoly článku

  1. Expedice
  2. Kompletní fotogalerie

Jak se vám líbil tento článek?

Průměr: 1.00 Známkováno: 5x

Další cestopisy z Izrael

Izrael ve videu

12.03.2014, Cestopisy
Říká se, že vzpomínky z expedic ožívají i u videí, a je tomu tak. Už víc než týden jsme z Expedice Izrael v teple domova...

Cesta mezi tři moře Izraele - dolítáno

22.02.2014, Cestopisy
Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele. Ve skutečnosti je to stejná špinavá díra jako větš...

Cesta mezi tři moře - fotogalerie

17.02.2014, Cestopisy
Další hltání pouště přineslo pár rychlostních zkoušek, kaňony plné tobogánů a neskutečné množství minových polí. Tato et...


Nepřehlédněte

Kalendář akcí

  Březen 2024  
PoÚtStČtSoNe
26272829123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Nenechte si ujít





English, Deutsch    Nahoru

Copyright © 2008-2024 Quadmania.cz, Kontakty – ISSN 1214-7125 – RSS kanál Loga Quadmania.cz ke stažení, V:2.37s

Nahlásit chybu / vylepšení na této stránce